Hovory z Avie - Vojta

S pomocí článků a rozhovorů se pokoušíme odpovídat na časté dotazy z přednášek a diskuzí. Dnes nám osoba nejpovolanější - personální náčelník Vojta - v krátkém rozhovoru vysvětlí, jak (ne)náročné je shánění posádky na cesty Aviou.

V prvním "Hovoru z Avie" jsem si povídala s majitelem, technickým náčelníkem a hlavním řidičem Honzou a ten nám mimo jiné prozradil, že je to většinou on, kdo vymyslí cíl další cesty a Vojta se toho chytí a organizuje. Vzhledem k tomu, že pouze oni dva se zúčastnili všech cest, zajímalo mě hlavně to, kde berou další spolupacahtele, ale i to, co konkrétně obnáší Vojtova funkce personálního náčelníka.

Honza se stará o techniku a řídí, co máš na starosti ty?

Někdy to dopadá tak, že mám na starosti skoro všechno. Ale ne, nejvíc práce mám před výpravou - sehnat posádku, pozjišťovat informace, kam se vydáme, co nás tam může čekat... Ale jak říká Jack, který s námi byl v Mongolsku: "Všechno stejně bude jinak!"

Do Amálky se vejde 9 lidí a na každou výpravu se posádka z velké části obměňuje, kde ty lidi pořád bereš?

Třeba na první cestu (do Mongolska) jsem se dostal úplně stejně, jako teď nabíráme ostatní. Honza, kterého jsem znal z pár výletů do hor, napsal událost na facebook, já jsem dal možná a zapomněl na to. Za půl roku jsme se potkali na Pradědu, já řekl, že jedu a stejným způsobem jsme nabírali lidi na další výpravy. Nejdřív jsme to rozhlásili mezi naše známé a těch se pár chytlo. Když se jich nechytlo dost, využívali jsme různé cestovatelské seznamky.

Nebojíš se brát s sebou na výpravy uplně cizí lidi?

Toho jsem se při cestě do Mongolska, kterou jsem už trochu organizoval, jako jediné věci trochu bál. Zbytek mi byl celkem fuk. Ale nakonec si myslím, že i když bych toho člověka znal víc let, byl to nějaký můj super známý, tak může na dvouměsíční cestě v devíti lidech v jednom autě zklamat stejně, jako ten nový.

Ty jsi do Jižní Ameriky vybral 5 lidí, které si před tím v životě neviděl, takže tu je šance, že si nebudou sedět. Nebojíš se, že to odneseš ty, protože jsi je špatně vybral?

Odnesou si to hlavně oni, jestli nám tím nějak poškodí výpravu. Ale jak říkám, já nedělal žádné výběrové řízení. S těmi lidmi jsem se setkal a to už člověk pozná, jestli na tu výpravu chcou jet, nebo jestli to nejsou totální magoři. Teda spíš to totální magoři jsou, když chtějí na takovou výpravu. No ono to už nějak dopadne, bude to v cajku.

Chceš tím tedy říct, že základní předpoklad účasti na výpravě je být magor?

Možná, že jo. Magor Aviatik.

Výborně. To je zřejmě nejdůležitější informace pro případné zájemce o další cestu a pojďme se zaměřit na Jižní Ameriku. Proč ses rozhodl, že pojedeš?

Jižní Amerika je pro mně cestovatelský sen. Kdybych teď měl peníze, čas a letenku, tak první kam bych letěl by byla Jižní Amerika. Nejdřív asi Patagonie. Nedokážu říct přesně proč, ale když se to navrhlo v Avii cestou do Skandinávie, tak jsem si říkal jo, půjdem do toho. Bude to sice organizačně peklo - a je to peklo, ale těším se na tu super přírodu, kulturu... A hlavně ANDY!

Originální rozhovor i s Vojtovou libozvučnou moravštinou si můžete poslechnout tady:

O tom, jak probíhá přípravné peklo se s vámi podělíme zase příště. Už teď se můžete těšit na článek o tom, jak dostat čtyřicet let starý obytný náklaďák na zaoceánskou RO-RO loď.

Za Jihoamerickou posádku Vojtu vyzpovídala a následně přepsala Klára Kutačová